Jak jsme se s třemi dětmi (8, 6 a 1,5 roku) rozhodli podniknout cyklovýlet po Třeboňsku a jen s koly a několika našimi věcmi s nimi nakonec ujeli v pěti dnech 73km - pro Little Bears napsala Barbora Folejtarová
Marie Haklová 16.08.2020 • před 4 lety
Hned v úvodu své malé reportáže bych ráda vysvětlila ten vulgarismus v nadpisu článku. To byla totiž věta, kterou jsme v nejrůznějších obměnách slyšeli skoro od každého, kdo projel kolem nás. Proč? Asi proto, že jsme se s třemi dětmi (8, čerstvě 6 a 1,5 roku) rozhodli podniknout cyklovýlet po Třeboňsku a jen s koly a několika našimi věcmi s nimi nakonec ujeli v pěti dnech 73km. Manžel za sebou vezl plně naložený vozík Croozer, který jsme si za tímto účelem zapůjčili od kamarádů, na nosiči měl stan, na svých kolech šlapaly naše dvě dcery a syn se vezl se mnou na cyklosedačce. Když jsme vyráželi, připadali jsme si jako opravdu cool rodiče, ale s přibývajícími komentáři spíš už trochu jako šílenci.
Cílem naší cesty bylo strávit s dětmi pravý a nefalšovaný čas bez technických vymožeností a věnovat si vzájemně pozornost a čas. Cyklocestování, společný nepřítel – komáři a superskladné hry od Little Bears, které jsme vzali s sebou, nám pomohli náš cíl splnit.
Naši cestu jsme začali vlastně už v pátek, kdy naše mladší dcera slavila své šesté narozeniny. Připravili jsme jí velké překvapení a vzali ji do německého zábavního parku Churpfazpark, který mohu vřele doporučit! Užili jsme si naprosto skvělý rodinný čas, vystřídali všechny atrakce a bavily se všechny naše děti. Z Německa jsme vyrazili rovnou na Třeboňsko, a to za vydatného hřmění.
Musím zmínit o jedné věci – já a můj manžel jsme největší smolaři na ubytování, jaké svět viděl. Skoro vždycky máme s ubytováním nějaký problém a tentokrát rozhodně výjimka nepotvrdila pravidlo. Ve 22 hodin jsme dorazili do campu U Skalníků, kde jsme měli domluvené, že budeme mít připravenou odemčenou chatku, ale světe, div se – byla zamčená. Následný telefonát na číslo správce ale situaci vyřešil a dorazil bodrý milý pán, který si sehnal odvoz přímo z „restaurace“. Odemknul nám chatku a my se ve 23 hodin konečně dostali dovnitř, vystříkali chatku repelentem a padli do postelí.
Nebudu nic zastírat – následující den byl stále natolik deštivý, že jsme se rozhodli odjezd o den odložit a místo toho jsme strávili 3 hodiny v Třeboňském AquaViva. Je to pěkný a opravdu teplý bazén se slanou vodou. Pokud jsou ale mezi vašimi dětmi nadšenci do tobogánů a ještě jim nebylo deset let, pak budou zklamaní. Na břehu sedí opravdu velice ostražitý plavčík, který extra hlasitě zapíská, kdykoliv se k tobogánu přiblíží dítě, které na deset let nevypadá. Den jsme zakončili v Rožmberské hospůdce ve Staré hlíně, která disponuje opravdu velkým dětským koutkem a pochutnali si – jak jinak – než na obrovských kynutých borůvkových knedlících.
Vyrážíme na cestu
1. den: Novosedly nad Nežárkou – Autocamp na Borkách (17,5 km)
První část trasy byla krásná a pohodová. Jedinou překážkou na cestě byly místy obrovské louže a slalom mezi nimi, který zvláště šestiletou dceru trochu stresoval. Na Třeboňsku je velký cykloprovoz, takže nikdy nevěděla, jestli má někoho pustit nebo sama jet. Poprvé jsme se také intenzivněji setkali s komáry, na které neplatil žádný repelent z těch, které jsme vyzkoušeli. Posvačili jsme na hrázi rybníku Rožmberk, kde také o pár metrů později usnul v sedačce náš nejmladší. U křížku, který připomínal nešťastnou událost mezi strážci rybníka a pytlákem, jsme mu ustlali na dece (zázrakem tam vůbec neštípali zmínění komáři) a vytáhli jsme Quadreenu, Piškovorky a Cubeeka. Bylo to báječné. V tu chvíli jsem hrozně moc ocenila, jak jsou hračky prakticky zabalené a skladné. Synek si dal zrovna jeden ze svých nejdelších spánků a dcery se krásně zabavily na více jak hodinu a půl.
Po siestě jsme došlápli až do Autocampu na Borkách aneb campu pro otrlejší povahy. Je tam občerstvení a sociální zařízení, ale pokud s sebou nemáte vařič, tak si nic k jídlu sami neuděláte. My šetřili místo, jak se dalo, takže v našich zavazadlech se vařič nenacházel. Navíc prostředí kempu bylo vážně trochu strašidelné… Navzdory všemu, co řeší dospělí, se tam našim dětem moc líbilo. Tak jsme tedy postavili stan a v místním kiosku si dali celkem obstojnou pizzu. Večer nás přiopilí, avšak velmi přátelští pražáci pozvali na panáka – tedy jen nás dospělé, dětem dali sušenku. ? První noc ve stanu byla hodně chladná, ale ráno jsme se probudili, složili stan a vydali se vstříc novému dobrodružství.
Celovýletový úkol – počítání křížků (Božích muk), toho dne celkem 8
Splněné úkoly z Medvědího léta 2020
2. den: Autocamp na Borkách – Třeboň (13 km)
Moc jsme si chtěli prohlédnout Třeboň, takže jsme zvolili velmi krátkou trasu na dopoledne. Nejstarší dcera si dala ještě ráno rozcvičku v podobě lezení po stromech a mohli jsme vyrazit. ? Zastavili jsme až v Autocampu Třeboň, což bylo něco jako čtyřhvězdičkový hotel oproti tomu předchozímu. Stan jsme postavili velice nepříhodně přímo u volejbalového hřiště (jak jsme zjistili až pozdě večer) a vyrazili jsme do Třeboně. Na náměstí jsme si dali výbornou zmrzlinu a lázeňskou oplatku. V zámeckém parku holky střílely z luku a syn se kochal perličkami, které se procházely v kotcích (tedy jen do té doby, než ho jedna z nich klovla). ? Na sklonku dne jsme navštívili populární Třeboňskou řízkovnu Kopretina. Řízky jíme opravdu výjimečně, ale tady jsme si na nich všichni neskutečně pochutnali! Návrat do campu byl ve znamení poklidné procházky po hrázi rybníka. Děti pak rychle usnuly a my popravdě řečeno taky.
Celovýletový úkol – nalezeno 6 křížků
Splněné úkoly z Medvědího léta 2020
3. den: Autocamp Třeboň – Rekreační areál Hejtman v Chlumu u Třeboně (18 km)
Ráno jsme vstali a nasnídali se v místním kiosku – míchaná vajíčka přišla vhod. Téma „jídlo“ bylo velmi aktuální po celou dobu našeho cestování. Upřímně řečeno, vůbec jsme to neměli vychytané. Mysleli jsme, že si budeme v campech vařit, ale k našemu velkému překvapení skoro nikde nebyly kuchyňky s vařičem. Nemohli jsme s sebou tahat hromady jídla, takže jsme v podstatě stále hledali nějaký obchod, ve kterém bychom dokoupili zásoby, nebo restauraci, kde bychom si dali oběd. To musíme do příštího treku ještě vychytat. ? V podstatě hned, jak jsme vyrazili, synek usnul. Zastavili jsme tedy na druhé straně rybníka ve sportcampu Doubí a využili vynucenou přestávku ke koupání v rybníku a hraní piškvorek. Později jsme pokračovali nádhernou lesní cestou, kde ale festovně kousali komáři. Absolutně nebylo možné zastavit, to by nás sežrali, takže jsme se nemohli ani nasvačit a hnali jsme děti fofrem až k usedlosti Barbora, kde to sice nebylo ideální, ale už bylo potřeba doplnit energii. Děti byly ten den hodně vyčerpané, takže jsme vymysleli trik, který nám skvěle zafungoval, i když byl proti „netechnologickému“ ražení našeho výletu. Střídali jsme totiž holkám na kole navigaci, takže jedna z nich byla vždy vedoucí výpravy. Nevěřili byste, jak se se zodpovědností za vedení výletu změnilo tempo i nálada. ? Za odměnu jsme ještě zastavili v nádherném Alešově dvoře, kde mají super hřiště a je tam opravdu pohoda. Děti si daly Kofolu a byly pak schopné dojet až do Chlumu, kde jsme našli velký camp s dlouhým tobogánem. Už jsme si dělali naděje, že splníme další medvědí úkol, ale skluzavka byla bohužel zavřená. Teď se musím přiznat, že v campu Hejtman jsem i já podlehla vyčerpání a přemluvila manžela, abychom si na noc vzali chatku. Měla jsem totiž naprostou depresi z našeho stanu, který jsme koupili před víc jak deseti lety ve slevě v hypermarketu za 300 Kč. ? Ráno se stačilo dotknout plachty a byli jsme mokří od hlavy až k patě, je děravý a pro nás všechny už celkem malý. Tu noc v chatce jsme se tedy vyspali trochu lépe a já za to byla opravdu vděčná.
Celovýletový úkol – 2 křížky
Splněné úkoly z Medvědího léta 2020
4. den: Camp Hejtman – Novosedly nad Nežárkou (25 km)
Závěr naší cesty byl zároveň nejdelší trasou celého výletu. Holky se střídaly v postu vedoucí výpravy a komáři nás nenechali zastavit, takže jsme jeli překvapivě rychle. Přestávku na spaní jsme synkovi udělali v Lutové a dečku jsme roztáhli přímo pod místním rozhlasem, což jsme zjistili asi po deseti minutách, když se pořádně rozezněl a hlásil nám, že si můžeme zajít na pouť naproti campu Hejtman. ? Naštěstí se syn neprobudil, a tak jsme krmili kačenky u místního rybníčku a popíjeli limonádu z hospůdky. Cesta, kterou jsme dále vybrali, abychom nemuseli jet po hlavní silnici, vedla mezi krásnými rybníky a rychle ubíhala. Bouřková mračna na obzoru byla také dobrým motivátorem. ? Původně jsme měli v plánu zakončit výlet opět v hospůdce ve Staré hlíně, kde je mimochodem úchvatný historický kamenný most, ale nakonec jsme vyhodnotili jako sušší variantu úprk zpět k autu až do Novosedel, což se nám vyplatilo. ?
Celovýletový úkol – 1 křížek
Splněné úkoly z Medvědího léta 2020
Co říct závěrem? Dohromady jsme během 4 dní ujeli s našimi dětmi něco kolem 73 km a byla to dosud jedna z našich nejlepších dovolených. Byla by bývala i dost „low-cost“, kdybychom měli lépe pořešené jídlo, ale do příště se poučíme. Ano, určitě bude příště – i přes komentáře, komáry, deště a špatně naplánované jídlo. Aktivní čas s rodinou se dá pojmout nejrůznějšími způsoby a my zjistili, že tohle dobrodružství je to pravé pro nás.
Barbora Folejtarová
Kam dál:
► O seznam zážitků "Medvědí léto" si můžete napsat na našem Facebooku přímo pod live video, které jsme na začátku prázdnin s Medvědy natočili.
