Little Bears, Hračky, Sudoku, Pexesov,zdělávací hračky pro děti, knihy pro děti

Tento článek vznikl na základě našeho prvního podcastu Rozvíjíme naše děti, kde jsem si povídala s paní učitelkou předškolní třídy mateřské školy, Terkou Peroutkovou. Tématem první části rozhovoru je příprava předškoláků na nástup do školy.

Začněme jednou z nejčastějších otázek, které si rodiče kladou. Co musí dítě zvládnout, než půjde do první třídy?

Rodiče mají často pocit, že se děti před příchodem do školy musí naučit spoustu věcí. Pravdou je, že mnohem důležitější než konkrétní vědomosti je fyzická, psychická a sociální zralost. Z hlediska fyzické zralosti by děti měly mít zejména v pořádku jemnou a hrubou motoriku. Po psychické či mentální stránce by měly umět poznat první hlásku ve slově, orientovat se na přímce 1 až 10 (rozumět tomu, co je víc a co je míň), umět zrakově rozlišovat (např. najít, který obrázek je v řadě obrázků odlišný) a mít rozvinutou sluchovou paměť (např. dokázat si zapamatovat tři věci, které jde maminka koupit do obchodu). Co se týče sociální zralosti, dítě by se mělo umět zařadit do kolektivu, mělo by dokázat řešit konflikty a přijímat autoritu.

S čím mívají děti největší problémy?

To je hodně individuální, ale obecně mají děti poslední dobou velké problémy s výslovností – málokteré dítě se dnes obejde bez pomoci logopeda. Nicméně nejde jen o výslovnost, ale také o vyjadřování – mnoho dětí v šesti letech neumí dát dohromady kloudnou větu. Poslední dobou je také velký problém pozornost – děti velmi často nejsou schopné se na něco soustředit a vydržet u toho. Zrovna pozornost se dá krásně trénovat doma na činnostech, které je potřeba dokončit – zahrajte si s dětmi pexeso, nechte je poskládat puzzle nebo jim zadejte úkol postavit věž z kostek. Důležité je trvat na tom, aby dítě činnost dokončilo.

Jak dítě nejlépe na vstup do školy a na zápis připravit?

Opravdu není potřeba děti nějak cíleně připravovat, ale určitě je fajn s nimi pracovat formou hry. Můžete hrát slovní fotbal, kdy procvičíte první a poslední hlásku, nebo různé hry na paměť, kdy každý hráč přidá do seznamu další věc a hráč po něm musí vše zopakovat a opět přidat (Šla babička do městečka a koupila zelí. Šla babička do městečka a koupila zelí a máslo. Šla babička do městečka a koupila zelí, máslo a chleba...). Dále můžete s dětmi počítat různé věci, např. auta, která potkáte venku při procházce. Co se týče zápisu jako takového, tak je určitě dobré dítě připravit, aby vědělo, do čeho jde – říct mu, jak to tam vypadá, a co se po něm bude chtít.

Je při zápisu potřeba, aby se dítě umělo podepsat?

Kritérium pro přijetí do školy to není. Ve školce to naše děti učíme, ale spíš proto, že je to jejich vizitka a většinou je to baví.

Jak mohou rodiče dětem pomoct?

Vím, že v dnešní době je to těžké, ale nejdůležitější je se dětem věnovat. Hrát si s nimi nebo si aspoň na chvilku s nimi sednout a třeba si jen povídat. Pokud dítě chodí do školky, tak berte v potaz to, co říká paní učitelka – ona vaše dítě vidí objektivně a ve srovnání s ostatními dětmi. Neberte na lehkou váhu, když vám paní učitelka říká, že má dítě v nějaké oblasti problém.

Jak poznat, že už je potřeba vyhledat pomoc v pedagogicko-psychologické poradně?

Jako rodič určitě můžete tušit, že něco není v pořádku, ale nejlépe to zhodnotí učitelka. Nebojte se jí zeptat, ona má srovnání a objektivnost a vidí, pokud se dítě chová nestandardně.

Častý strach mnoha rodičů je odklad. Jak se dá poznat, že dítě odklad potřebuje?

Je rozumné orientovat se podle doporučení učitelky – když vidí velké nedostatky, např. na základě testů školní zralosti, tak doporučí, že by dítěti prospělo být ještě rok ve školce. Je ale důležité vědět, že konečné rozhodnutí je vždy na rodičích.

Jak odklad probíhá?

Pro odklad je potřeba mít písemné potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny a od dětského lékaře. Obě potvrzení vezme rodič k zápisu do první třídy. Zápis je ze zákona povinný, nicméně pokud víte, že dítě bude mít odklad, tak ho ani nemusíte brát s sebou. Škola pak vyhotoví rozhodnutí o odkladu, které rodič odnese zpět do školky, a na jeho základě školka i nadále může dítě mít.

Setkala ses naopak někdy s tím, že by měli rodiče nadané dítě a chtěli ho umístit do školy dřív?

Setkala, ale nešlo o nadané děti. Občas se stane, že jsou děti narozené na podzim a rodiče se ptají, jestli by do školy nemohly jít dřív. Upřímně, nejsem toho zastáncem. V kontextu toho, že mnoho dětí má odklad, tak dítě, které by šlo do školy předčasně, by bylo ve třídě s dětmi o dva roky staršími, což už je dost velký věkový rozdíl.

Otázka trochu z jiného soudku – čím je způsobené, když děti mají tendenci psát obráceně, tedy zprava doleva?

Nevím, čím je to způsobené, ale dělá to spousta dětí a není to nic, s čím by se rodiče měli stresovat – v naprosté většině případů se toho děti časem samy zbaví. Často také záleží na tom, na jaké straně papíru děti začnou psát – proto jim vždy říkám, ať se podepíší doleva, a ono je to pak navede, že pokračují směrem doprava.

Existuje také něco, čemu se říká zkřížená lateralita, kdy má dítě např. dominantní pravou ruku a levé oko. Tím pádem se mu občas některé věci otáčejí a ono to prostě nevidí – děti si můžou třeba plést zrcadlově symetrická písmena (b, d) nebo číslice (18, 81). To, jestli má vaše dítě zkříženou lateralitu, zjistíte velmi snadno – postavte před něj dalekohled (stačí rulička od toaletního papíru). Dítě ho uchopí dominantní rukou a přiloží si ho k dominantnímu oku – pokud ho uchopí pravou rukou a přiloží k levému oku (respektive levou rukou k pravému oku), tak má zkříženou lateralitu.

Dá se s tím něco dělat?

Bohužel se s tím nic moc dělat nedá. Chce to jen víc trpělivosti a dát dítěti dostatek času k řešení úkolů. A aby toho nebylo málo, zkřížená lateralita nemusí být jen ruka versus oko, ale týká se i nohou – děti pak mohou mít problém učit se pohyb na tu stranu, která pro ně není dominantní (např. v gymnastice nebo tanci). Na druhou stranu zkříženou lateralitu má opravdu mnoho lidí, z mých zkušeností třeba třetina. Takže to není nic zas tak neobvyklého.

Co si myslíš o digitálních technologiích, jakou s nimi máš zkušenost?

Digitální technologie v naší školce používáme, ale jen okrajově k ozvláštnění výuky. Mám pocit, že v dnešní době se děti tohle nepotřebují vyloženě učit.

A jaký máš názor na kroužky? Ať už pro děti ve školce nebo ve škole.

Podle mě děti spíš potřebují víc prostoru pro volnou hru a sociální interakci. Co se týče kroužků ve školce, tak u nás ve školce s dětmi stejně většinu činností, které jsou náplní kroužků, děláme. Pokud chci jako rodič rozvíjet nějakou činnost, která dítě obzvláště baví, je to samozřejmě v pořádku, ale je důležité to nepřehánět – předškolním dětem bohatě stačí jeden kroužek týdně. Ve škole je to velmi individuální, podle mého názoru jsou tři kroužky týdně maximum. Děti potřebují i čas na volnou hru a neorganizovanou činnost s kamarády.

 

Dále jsme si s Terkou povídaly o nástupu dětí do školky – zejména o tom, kdy je vhodné dítě do školky dát, jak ho na nástup do školky připravit a jak mu pomoci se ve školce adaptovat. Druhou část rozhovoru už brzy najdete zde na blogu.

 

Marie Haklová

 

Foto:

Zuzana Havlínová - Foto Havlín

Regina Coppedge

domácí archiv Medvědů