Jaké úžasné podzimní či zimní dobrodružství lze zažít s naším novým pexesem z pera Barbory Folejtarové
Marie Haklová 23.11.2020 • před 3 lety
Pexeso se zimními zvířátky je skvělá zábava na dlouhé podzimní i zimní večery, do deštivých dnů nebo jako záminka pro společné lenošení. Ráda bych se s vámi podělila o to, proč je pro nás neobyčejné, a co jsme díky němu zažili.
Když se mi poprvé dostalo do ruky, byla jsem nadšená, že jsou kartičky z tvrdého kartonu. Mám totiž s pexesem dlouhou osobní historii a jsem na jeho provedení docela náročná. Hráli jsme ho u mé babičky celé dětství v každý deštivý den a moc jsem takové chvíle milovala. Jediné, co mě vždy otravovalo, byly polámané papírové kartičky, které jsme pak už snadno poznali, aniž bychom museli otočit obrázek. To naštěstí u tohoto pexesa vůbec nehrozí.
S dětmi jsme se moc těšili, až si spolu pexeso poprvé zahrajeme. Když jsme se večer sesedli kolem stolu a rozložili pexeso na stůl, viděla jsem u dětí stejné dychtivé nadšení a touhu po získání největšího počtu kartiček, kterou jsem prožívala já sama jako dítě. To byl dobrý začátek. Pokaždé, když někdo z nás získal dvojici stejných obrázků, podívali jsme se do přiloženého letáčku, kde jsme si o každém zvířátku něco zajímavého přečetli. Některá fakta o zvířatech, která pro Little Bears sestavili zástupci spolku Biodiverzita, jsem ani sama neznala a byla jsem z mnohých zajímavostí překvapená stejně jako děti.
Nezůstalo ale jen u hraní pexesa. Obrázky od Káti Špirochové, které kartičky zdobí, nás tak nalákaly, že jsme zatoužili vyrazit ven a hledat zvířátka v terénu. Jakmile jsme dorazili k prarodičům, kde si s námi s radostí zahrál nové pexeso i děda, rozhodli jsme se vydat ven na průzkum. Doufali jsme, že alespoň nějaké zvíře zahlédneme, a že se nám podaří najít pěkné stopy. V batohu jsme s sebou nesli sádru a byli jsme rozhodnutí, že si hezky po skautsku stopy odlijeme.
Po cestě jsme sice nezahlédli vytouženého jelena, který - jak jsme se díky pexesu dozvěděli - na zimu shazuje své paroží, ale v dáli jsme zpozorovali srnky. Vydali jsme se tedy přes značně bahnité pole a doufali, že se nám to vyplatí. Když děti, které běžely napřed, začaly skákat radostí, bylo mi jasné, že našly stopy kopýtek. Jen co jsme k nim došli, přišel na řadu náš tatínek - rozmíchal sádru s vodou a už jsme ji za hlasitého jásotu nalévali do mokrého bahna. Po chvíli jsme sádrové stopy vydloubli a hrdě je nesli zpět k domu prarodičů, kde jsme je později očistili a získali tak pěknou vzpomínku a suvenýr z výletu.
Vrátili jsme se celí zablácení a špinaví, ale musím říci, že to za to stálo. Pexeso od Little Bears nás popostrčilo k tomu, abychom se s dětmi zase jednou podělili o to, co jsme dělali my jako malí. Vrátili jsme se do dob, kdy jsme spolu s prarodiči hledali stopy divočáků, večery proseděli u horkých kamen a hráli pexeso. Není nad to, když si o tom můžeme společně vyprávět u horkého čaje a další partičky pexesa se zvířaty v zimě.
Barbora Folejtarová
